Špenát – není jen pro Pepka námořníka

Špenát pochází z oblasti Íránu a Afganistánu, kde byl nejspíš vyšlechtěn ze svého planě rostoucího předka. Do Evropy doputoval se Španěly a postupem doby získal na  oblibě, díky své originální chuti a vysoké výživné hodnotě.

Různé odrůdy špenátu se ve svém použití příliš neliší. Lze ho konzumovat jak v syrovém stavu, tak různě tepelně upravený. V každém případě je zeleninou, která by neměla chybět v našem jídelníčku, obsahuje velice cenné látky, množství důležitých vitaminů a minerálů nezbytných pro naše zdraví.

Pokud chceme mít špenát, který konzumujeme pod kontrolou, je nejlepší si ho vypěstovat podle tzv. BIO pravidel. Není to extra zvlášť náročné. Vyžaduje dobře hnojenou mírně zásaditou půdu a přiměřenou zálivku. Můžeme ho sázet prakticky po celý rok, buď brzy z jara, chceme-li sklizeň v létě, nebo koncem léta, abychom se z čerstvých vitamínů mohli radovat na podzim. Špenáty podle odrůdy vyrostou za 37 - 70 dní. Lístky se musí trhat ještě před rozkvětem.

Na úvod něco k obsahu kyseliny šťavelové, která je ve špenátu obsažena a je spojována se vznikem ledvinových kamenů.

Norman W. Walker ve své knize píše: 

"Špenát obsahuje kyselinu šťavelovou. V syrovém špenátu je obsažena kyselina šťavelová ve své přirozené, organické formě a stimuluje ve spolupráci s ostatními přirozenými látkami, obsaženými ve špenátu, střevní peristaltiku. Vařením špenátu se naproti tomu organické vlastnosti všech účinných látek zničí, což platí i o kyselině šťavelové, která se mění v anorganickou a jako taková může tvořit krystalky v ledvinách."

Pokud tedy již ledvinové kameny máte, tak by, jste se měli zvýšeného příjmu špenátu vyvarovat. Ale občasná konzumace, doplněná správným pitným režimem, včetně bylin, které pomohou s vyloučením nežádoucích solí, přináší spoustu výhod.

Špenát a zvláště ve své syrové, případně jen lehce tepelně upravené podobě, je zdrojem mnoha tělu prospěšných látek.

Špenát se vyznačuje vysokým obsahem vitaminu A, resp. karotenoidů, které jsou tělem syntetizovány ve vitamin A. Ve špenátu najdeme také vysoké hodnoty vitaminů skupiny B a vitaminu C. Z minerálů je nejvíce zastoupen draslík, hořčík, sodík, vápník, železo, mangan a měď. Jejich vysoké zastoupení a vzájemný poměr činí špenát nadmíru prospěšnou potravinou. Draslík a vápník jsou nepostradatelné pro zdravé zuby, kosti, nervy a metabolické procesy v lidském organismu. Železo je důležité pro krvetvorbu a okysličování tkání. Hořčík hraje významnou roli jak pro metabolismus látek, tak pro správnou funkci svalů, srdce, mozku, žláz s vnitřní sekrecí a pomáhá udržet "pevné nervy". Měď udržuje dostatečnou hladinu "hormonů blaha" v našem těle, podporuje tvorbu pigmentu, chrání před vypadáváním vlasů a je stěžejní při tvorbě hemoglobinu. Sodík je nutný pro správnou regulaci tělních tekutin, jeho nedostatek může vést k bolestem hlavy a celkové únavě. Léčivé a zdraví prospěšné účinky špenátu jsou zajištěny právě vysokým obsahem všech výše jmenovaných látek a jejich poměru. Špenát je zeleninou, která má velice příznivý vliv na celkové zdraví člověka, protože dokáže usměrňovat a ozdravovat široký záběr životních funkcí.
A teď trochu podrobněji:

Vitamín A

Betakaroten je vysoce funkční antioxidant, chrání naše tělo před volnými radikály a zbavuje ho těžkých kovů, hraje významnou roli např. v prevenci rakoviny a jiných, tzv. civilizačních chorob. Betakaroten chrání před negativními účinky slunečního záření a zlepšuje opalování kůže, přispívá k zachování mladého vzhledu a pomáhá v boji proti vráskám. Vitamin A - retinol, vzniká syntézou karotenoidů, a je znám svou nepostradatelností pro zdraví lidského zraku. Je také účinným ochráncem sliznic v těle, pomáhá při zachování jejich obranyschopnosti vůči virům, způsobujícím např. bronchitidu, rýmu, záněty plic a pod.
Protože vitamin A a jeho stavební jednotky jsou rozpustné v tucích, je třeba konzumovat špenát s přídavkem alespoň malého množství tuku, např. olivového oleje, aby mohlo dojít k jejich efektivnímu vstřebání do těla.

Vitaminy skupiny B

Ve špenátu nacházíme především biotin (B8), vitamin důležitý pro zdravé vlasy, nehty, kůži a správnou funkci pohybového aparátu.
Dále niacin (B3), vitamin pro zdravý spánek, látkovou výměnu, silné srdce a cévní systém.
Kyselina listová (B9 - acidum folicum) špenát má velmi vysoký obsah volné kyseliny listové. Průměrná denní dávka je obsažena ve 200 g špenátu. Tělo potřebuje kyselinu listovou pro lepší využití bílkovin ze stravy, pro stavbu zvlášť komplikovaných molekul a pro tvorbu červených krvinek. Často je doporučována  ženám v těhotenství pro zdravý vývoj plodu, ale i pro samotnou plodnost ženy. Je důležitý též pro mentální zdraví, krvetvorbu, zdravý sluch a jako prevence srdečních chorob a mozkových příhod.

Kromě toho je velmi důležitá pro správnou funkci zažívacího traktu. Svědění jazyka a sklon k průjmům je jedna z prvních známek nedostatku kyseliny listové. K dalším příznakům také patří únavnost a ztráta energie.

Sekretin špenátový

Obsah této látky je hlavním důvodem pro zařazení špenátu do rejstříku léčivých rostlin. Sekretin je jeden z tzv. "gastro-intestinálních hormonů". To jsou látky tvořené žaludečními a střevními buňkami, které řídí trávení. Ovlivňují především tvorbu pankreotické šťávy. Kromě toho zvyšují účinnost jiného gastro - intestinálního hormonu "pankreozyminu", který povzbuzuje tvorbu trávicích enzymů ve slinivce břišní. Pankreotická šťáva - normální denní množství činní ne méně než 2 litry - neutralizuje žaludeční kyseliny.  Přesnou časovou posloupnost trávicích cyklů, která má pro správné zpracování velký význam, řídí z velké části sekretin. V důsledku chronických onemocnění slinivky břišní, dochází k poruchám tohoto systému. Počíná to zažívací slabostí, způsobenou slinivkou břišní. Kromě diety a podávání trávicích enzymů má zvláštní význam i špenát a špenátová šťáva. Rostlinný sekretin, který obsahují, povzbuzuje oslabenou tvorbu sekretinu slinivky břišní. Obvykle se doporučuje při hlavním jídle 1 - 2 polévkové lžíce čerstvé šťávy a také špenát jako zelenina.

Pacienti se sklony k ledvinovým kamenům se pro jistotou mohou uchýlit ke šťávě z čerstvých kopřiv, která obsahuje podstatně méně kyseliny listové (ale i méně sekretinu).
Sekretin povzbuzuje především slinivku břišní. Hořké látky podporují trávení, posilují srdce, nervy, játra. Špenát silně podporuje krvetvorbu a posiluje imunitní systém. Karotenoidy mají vliv na krásnou zdravou kůži a zlepšují vidění. Špenát pomáhá proti ekzémům, chronické zácpě, podporuje růst u dětí, pozitivně ovlivňuje stabilitu kostí. V USA je považován za oficiální zeleninu na ochranu proti rakovině. Sekretin také potencuje účinek cholecystokininu (peptidický hormon, který následně způsobuje vylučování pankreatické šťávy ze slinivky, zejména navozuje přítomnost trávicích enzymů). Má také trofické účinky na pankreas. Po příjmu glukosy spouští vylučování insulinu do krve, čímž normalizuje hodnotu glykémie.

Chlorofyl:

Chlorofylová molekula má podobné složení jako molekula hemoglobinu, jen místo atomu hořčíku má atom železa.
V této podobnosti možná tkví jedno z tajemství užitku chlorofylu pro lidské tělo. Chlorofyl neužitečný ne jen u krevních a srdečních chorob, ale pomáhá i ke zmírnění dýchacích problémů, především potíží nosních dutin a plic.

Chlorofyl má schopnost potlačovat rakovinotvorný účinek aflatoxinu a bránit buněčným mutacím. Bylo zjištěno, že čím je koncentrace podávaného chlorofylu vyšší, tím lepší jsou jeho účinky antimutagenní a protirakovinné. Nejúčinnější je chlorofyl v přirozeném (syrovém) stavu.

Dr. Gruskin po testování 1200 pacientů zjistil, že „chlorofyl má stimulační účinek na růst pojivové tkáně a podporuje tvorbu granulační tkáně." Granulační tkáň se objevuje v ráně během procesu hojení. Podle těchto výzkumů chlorofyl proces hojení urychluje.
Uplynulo patnáct let a američtí vědci Sack a Barnard (1955) ukázali, že „chlorofyl zvyšuje místní prokrvení". Větší prokrvení zlepšuje zásobení tkáně výživnými látkami a kyslíkem. Tím je v ní podpořen reparační a regenerační proces.
Hojivé účinky chlorofylu byly pozorovány nejen v chirurgii, ale i v dermatologii. Nejlepších léčebných úspěchů s přípravky obsahujícími chlorofyl bylo dosaženo u „pacientů s chronickými kožními vředy". Ti, kdo zkoumali účinek chlorofylu při léčbě nosních, krčních a ušních chorob, se shodně vyjádřili, že „je zajímavé, že neexistuje jediný sledovaný případ, kdy by po použití chlorofylu nebylo pozorováno zlepšení anebo úplné vyléčení."
Chlorofyl má také dezinfekční vlastnosti, kterých se využívalo u pacientů s kolostomií (vyústění tlustého střeva na přední stěnu břišní), kostními infekcemi, infekcemi v dutině ústní, popáleninami apod., obzvlášť v průběhu druhé světové války. Z důvodu vědeckého srovnání přikládali lékaři chlorofylový roztok na rány pouze u každého druhého vojáka. Zápach z ran ošetřených chlorofylem do osmačtyřiceti hodin zmizel."

Dusičnany:

Tato skvělá zelenina také v sobě ukládá z půdy dusičnany, které se mohou přeměnit na zdraví škodlivé dusitany. Odstraněním stonků a výrazných listových žeber se snižuje obsah této sloučeniny, které je v těchto částech nejvíce. Vliv dusitanů ovšem není jen škodlivý, jak se traduje.

Pracovníci stockholmského Karlova institutu zkoumali, jak látky obsažené ve špenátu a další zelenině přispívají k růstu svalů. Dusičnany rozpuštěné ve vodě dávali celý týden pít myším a pak je porovnávaly s hlodavci, kteří dusičnany ve vodě neměli. "Myši, které byly na dusičnanech, měly mnohem silnější svaly,".Množství dusičnanů, které myši konzumovaly, odpovídalo 200 až 250 gramům špenátu na člověka denně. Vědci tím vysvětlili, že konzumace dusičnanů – například ve špenátu – zvyšuje sílu svalů. Zvyšuje se také výdrž svalů. Studie ale není zajímavá jen pro sportovce. "Skutečně přínosná by mohla být aplikace pro lidi se svalovou ochablostí nebo pro starší lidi se sklonem ke svalové atrofii. Výzkumníci chtějí tímto směrem provést několik dalších studií na myších, ale také na lidech.

Další příznivý vliv špenátu:

Pro svůj vysoký obsah vitamínů a minerálů doporučuje také těm, kdo provádějí fyzicky náročnou práci, sportovcům a adolescentům.

V těhotenství, kdy díky vysokému obsahu kyseliny listové (194 μg/100 g), která má antianemické účinky, ale také zabraňuje vzniku některých poškození plodu, defekt míšní trubice, předčasné narození dítěte, případně potratu.

Při anemii. Špenátová šťáva obsahuje  2,71 mg železa ve 100 g, doplněné dávkou vitamínu C, který podporuje jeho vstřebávání.

Při paradentoze. Syrová špenátová šťáva pozitivně působí na zuby a dásně a pomáhá zabránit paradentóze. Což je vlastně  mírná forma skorbutu (kurdějí). Příčinou je nedostatek takových prvků v těle, které se najdou především ve šťávě z karotky a špenátu. Krvácení z dásní a fibrinové znehodnocení zubní dřeně se staly jednou z nejrozšířenějších chorob, což se vysvětluje navyklou konzumací denaturovaných výrobků z obilovin, rafinovaného cukru a jiných méněcenných potravin a nedostatkem vitaminu C.

Únava: Špenátová šťáva v kombinaci se stejným množstvím šťávy mrkvové nebo rajčatové poskytne ženskému organismu dostatek železa, které je předpokladem pro celkový nárůst tělesné energie.

Vysoký cholesterol: Experimenty na zvířatech ukázaly, že proteiny ve špenátu zabraňují vstřebávání cholesterolu a žlučových kyselin. Proto jeho pravidelná konzumace pomáhá při snižování hladiny cholesterolu v krvi .

Zrak: Špenát obsahuje velkému množství luteinu (plní v sítnici ochrannou úlohu proti poškozujícím důsledkům volných radikálů vznikajících díky aktivitě modré části viditelného spektra světla) a zeaxanthinu (dostatečný příjem v potravě zabraňuje degeneraci sítnice). Studie prokázaly, že konzumace špenátu a vůbec potravin bohatých na lutein a zeaxanthin pomáhá zvyšovat hustotu pigmentu ve žluté skvrně. Tím se samozřejmě snižuje i riziko makulární degenerace.

Zácpa: Špenát je důležitý pro zažívací ústrojí, a to jak pro žaludek a dvanácterník, tak také pro tenké a tlusté střevo. Syrový špenát je jeden z nejlepších organických prostředků k čištění, regeneraci a obnovování zažívacího ústrojí. Cca půl litru správně připravené syrové špenátové šťávy denně odstraní často v několika dnech nebo týdnech i tu nejhorší zácpu.
komerční projímadla dráždí svalovinu stěny střeva, a tím ho nutí k vyprázdnění. S vyloučením tohoto dráždidla jsou ze střeva vypuzeny i ostatní ve střevě se nalézající substance. Je všeobecně známo a praxí potvrzeno, že návyk používat projímadla z lékárny vyžaduje stále silnější dráždicí prostředky. Výsledkem ale není odstranění zácpy, nýbrž chronická nečinnost tkání, svalů a nervů střeva. Projímadlo je dráždidlo, které sice odstraní část odpadových látek, ale vede postupně k degeneraci střeva.
Projímadla, založená na účinku soli, pracují jinak. Solný roztok, který proběhne zažívacím ústrojím, přitáhne velké množství lymfy z lymfatického proudu. Čtvrtlitrová sklenice slané vody může například odstranit z tlustého střeva až 4 litry odpadu a otravných tekutin z lymfatického řečiště, které jsou velmi kyselé a nabity jedy. Jestliže se tato kyselá, jedovatá a tímto způsobem vyloučená lymfa nenahradí alkalickým (zásaditým) roztokem, jako například přírodní, syrovou ovocnou šťávou, následuje nedostatek vody v těle. Není-li postaráno o vyrovnání tekutin, pak se zbylé odpadové látky ze střeva vstřebávají zpět do lymfy, a tím se stav, který jsme chtěli odstranit, ještě zhorší. Syrová špenátová šťáva však nečistí účinně jen dolní úseky střeva, ale celý zažívací kanál.

Pozor na dusičnany u malých dětí – aneb  Methemoglobinémie u kojenců

Kojenci jsou v průběhu několika prvních měsíců života velmi náchylní k akutním otravám dusičnany, protože v jejich trávicím systému se může vyskytovat baktérie, která přeměňuje dusičnany na jedovaté dusitany (NO2). Dusitany reagují s hemoglobinem (který přenáší kyslík do všech částí našeho těla) a vzniká methemoglobin, který kyslík nepřenáší. Množství kyslíku přenášeného tělem klesá v závislosti na množství hemoglobinu přeměněného na methemoglobin. Jak úroveň kyslíku klesá, dítě se dusí. Tento stav se nazývá methemoglobinémií.
Nejviditelnějším příznakem otravy dusičnany je namodralá barva kůže, zvláště v okolí očí a úst. Dítě s těmito příznaky by mělo být okamžitě převezeno do nemocnice. Lékař odebere vzorek krve, aby se ujistil, že dítě trpí otravou dusičnany. Vzorek krve takto postiženého dítěte má čokoládově hnědou barvu místo zdravě červené. Otrava dusičnany je léčitelná a ve většině případů se dítě zcela uzdraví. Je však důležité v případě problémů jednat okamžitě, protože bez lékařské péče může dítě zemřít.
Zhruba ve věku 3 měsíců se v žaludku dítěte zvyšuje množství kyseliny chlorovodíkové a tím dochází ke zničení většiny baktérií, které přeměňují dusičnany na dusitany. V době, kdy je dítěti 6 měsíců, je jeho trávicí systém plně vyvinutý a nezůstávají v něm žádné bakterie přeměňující dusičnany na dusitany. U starších dětí a dospělých jsou dusičnany absorbovány a vylučovány a methemoglobinémie u nich už dále nehrozí.

Praktické použití: Špenát většinou konzumujeme tepelně upravený a málokdo jej jí syrový. Přitom právě čerstvý a syrový špenát, respektive jeho šťáva obsahuje 88 %vody a  je tím nejlepším pro naše vylučovací orgány. Vyživuje buňky, tkáně, nervy a svaly. Tepelně upravený špenát by měli omezit lidé, trpící nemocemi jako je dna, revma, žlučníkovými a ledvinovými kameny.
Špenát má široké uplatnění. Jako hlavní přísada do salátů, obložených chlebů, příloha k masu či jako součást těsta nebo jeho náplň. Ukázalo se, že špenát obsahuje tak vysoké množství biologicky aktivních látek, že je výhodnější ho konzumovat v menších dávkách a častěji, než nárazově ve vysokém množství, aby mohlo dojít k plnému vstřebání všech zdraví prospěšných látek.
Syrová čerstvá šťáva je jednou z nejvýživnějších potravin pro všechny zažívací a zvláště vylučovací orgány. Špenátová šťáva sleduje přirozenou cestu a vyživuje buňky, tkáně, nervy a svaly, takže může probíhat zcela normální vylučování. Přidáním karotkové šťávy vzniká směs, která je dobrou pomocí při znovunabytí normálního tonu střeva.

Díky své biologické výživnosti je špenát velice oblíben u vegetariánů a veganů, zejména kvůli bohatosti na minerály.

Kosmetický TIP na závěr:

Do špenátové šťávy namočte vatový tampon a krouživými pohyby si s ním potřete místa okolo koutků očí, na čele, kolem ústa a na bradě. tento postup provádějte po dobu 5 minut, vždy ráno, když vstanete, a večer před spaním. Nakonec si vždy obličej opláchněte studenou vodou a pak do něj stejným způsobem vetřete šťávu z tomelu (kaki) nebo granátového jablíčka. Celá procedura vám pomůže vyhladit pokožku a také se s její pomocí zbavíte 40 až 60 % vrásek.

Je to vlastně takový přírodní chemický peeling, takže opatrně pokud máte citlivou pleť J

Hanhe - 22.1.2015