Plody jsou často využívány k přípravě sirupů cukrovinek, nápojů, zmrzliny a koktejlů.
Strom je v různých oblastech světa po staletí užíván v tradiční lidové a ethno medicíně. A moderní výzkumy potvrzují, že tato užití mají svá opodstatnění. Prokazují se zvláště účinky protinádorové, antikonvulzivní ( prevence epileptických záchvatů) antiarthritické, proti parazitální, antimalarické, hepatoprotektivní a antidiabetické.Fytochemické studie identifikují Annonacenové acetogeniny jako hlavní účinné složky. Z listů, kůry, semen, kořenů a plodů Gravioly bylo izolováno více než 100 Annonacenových acetogeninů. Rozsáhlé studie Anonony se snaží sjednotit dostupné fytochemické informace týkající se tradičního využití a biologické aktivity.
Annona muricata (Láhevník ostnitý) patří do čeledi Láhevníkovité (Annonaceae) zahrnující přibližně 130 rodů a 2300 druhů. A. muricata pochází z nejteplejších tropických oblastí v Jižní a Severní Americe ,ale nyní je rozšířena po celém tropickém a subtropickém pásmu včetně Indie, Malajsie a Nigériie. A. muricata je stálezelený, vzrostlý strom, který dosahuje výšky 5-8 m, má otevřenou korunu s velkými, lesklými, tmavě zelenými listy. Plody stromu jsou jedlé, velké (průměr 15-20 cm) , zelené, ve tvaru srdce. V ethnomedicíně se používají všechny části stromu.
Ovoce se používá jako přírodní lék na artritické bolesti, při neuralgii, artritidě, při průjmech včetně úplavice, při horečce, malárii parazitech, revmatismu. Zevně pak při kožních vyrážkách a parazitech. Ovoce je také podáváno matkám po porodu ke zvýšení produkce mateřského mléka.Listy se používají k léčbě zánětů močového měchýře, při cukrovce, bolestech hlavy a nespavosti. Mimo to, vnitřní podávání odvaru z listů vykazuje účinky antirevmatické a antineuralgické. Zevně se odvar používá k obkladům na revma a různé abscesy.
Rozdrcené semena se v tradiční medicíně užívají jako antiparazitikum, moderní medicína však použití semen nedoporučuje, protože látka annonacin obsažená v semenech patří mezi neurotoxiny, a přisuzuje se jí zodpovědnost za neurodegenerativního onemocnění spojená s patologickou akumulací Tau-proteinu v mozku (např. Alzeimerova choroba, Parkinson).
V tropické Africe, rostlina se používá jako adstringens, k léčbě kašle, nolestí a kožních nemocí. Semena pak jako insekticid a rostlinný pesticid.
V Indii je užívá ovoce a květy jako léky proti kataru, zatímco kořeny, kůra a listy jsou používány pro své protizánětlivé a antiparazitické účinky.
V Jižní Americe a tropické Africe, včetně Nigérie, jsou listy používány v ethnomedicíně proti nádorům a rakovině. Krom toho se užívají i jako antiflogistikum (protizánětlivé), antidiabetikum, sedativum, antihypertenzivum a jemný myorelaxans
Rozsáhlé fytochemické analýzy různých částí gravioly prokázaly přítomnost různých sloučenin, včetně alkaloidů, megastigmanových glykosidů, dále: flavonolové triglycosidy, fenoly, cyklopeptidy a silice. Dále bylo prokázáno že Graviola je bohatým zdrojem Annonacenových acetogeninů. Byla prokázána i přítomnost důležitých minerálních látek, jako je K, Ca, Na, Cu, Fe a Mg
Rozsáhlá biologická aktivita Annonacenových acetogeninů je v posledních letech předmětem značného vědeckého zájmu. Prokazují se různé učinky antimalarické, antiparazitické a pesticidní, nicméně hlavní biologická aktivita je charakterizována toxicitou vůči nádorovým buňkám a inhibicí účinků mitochondriální NADH.
